Design studio Exit 112 + kavárna

Kromě restaurací navštěvuji velmi rád i kavárny. Mám rád šálek piccola a pohodu, kterou občas kavárny nabízejí. Pozvánka z Kavárny Exit 112 zněla jasně a lákavě: „Přijďte se podívat na interierové vybavení od českých výrobců a posedět u šálku dobré kvalitní kávy. Navíc vlastníme malé dětské hřiště, takže přivítáme i Vaše ratolesti.“

Lákavé? Jasně. Tak jsme dnes vyrazili. Nic moc do interiéru nepotřebujeme. Šli jsme pro inspiraci a opravdu na dobrou kávu. Pro mě? Hrůza, hrůza, hrůza. Opouštěli jsme kavárnu se slovy „Tak sem už nikdy“

Vzhledem k tomu, že jsme nešli na nákupy, tak cenovka 136.000,-  u sedačky, která se nám líbila mě nepřinutila k odchodu. Ale velké mínus za:

1. Smrad před vchodem. Chodí tam kouřit personál, či návštěvníci. Chápu, ale vzhledem k tubusu nad příchodovou cestou se to nevětrá a neudělalo to na mě dojem. Pro nekuřáka hnus.

2. Káva Latte Macchiato, kterou si dala Jaruška, měla být i podle lístku ve skle. Je to více o efektu, než o tom samotném kafi. Byla v hrnku.

3. Piccolo, které jsem dle lístku měl obdržet servírované po italsku, bylo sice do poloviny šálku. Ovšem bez pěny, kterou mám na tom rád, vypadalo to jako čerstvě zalitá instantní káva. Chutnala ovšem dobře. Měl to být Davidoff. Asi byl. Piccolo bylo bez 1dcl vody, jak je teda po italsku zvykem a ve studených šálcích.

4. Vedoucí, či majitel (nejspíše, dle typu hovoru) naprosto ignoroval fakt, že jsme si v klidu přišli vypít šálek kávy a nahlas a bez servítek (že by snad on mohl někoho rušit, takové velké zvíře) telefonoval a řešil jestli 15m okapů a svodů je za 11tis dost či málo. Neposlouchal jsem, ale nešlo to přeslechnout. Seděl hned vedle.

5. Při odchodu mě opět udeřil do nosu smrad v tubuse. Nejspíše od právě zatíplé cigarety, to už jsem málem vrhnul.

Pozitiva?

Inspirace nádherná. Spousta typů pohovek. Velká plocha interieru. Dětské minihřiště naprosto stačí. Krásný klavír Petrof – opravdu radost kouknout. Spousty obrazů, opravdu hezkých, podle mého předražených, i když nejsem znalec. Nádherná moderní architektura.

Nabyl jsem dojmu, že pokud by chtěli dělat byznys s drahým a bezesporu kvalitním nábytkem, měli by tomu přizpůsobit i komfort a nabízené služby v kavárně. Pokud přilákají člověka, který je ochotný dát za sedací soupravu 136 tis, pak si ho přece nenechají odradit hnusem u vchodu, či špatně servírovanou kávou. Když pominu fakt, že nebudu jejich zákazníkem v oblasti sedacích souprav, pak o mě přišli i jako spokojeného popíječe jejich kávy. A je to škoda, protože prostory jsou to krásné.

Možná namítnete, ale proč do toho ten Sborez tak šťourá. Proč trvá na tom aby byly služby perfektní a šálek předehřátý? Protože takovéto služby bych čekal od prodejce nábytku z Polska v průmyslové zóně. Já čekal něco lepšího a byl jsem za to ochoten zaplatit.

Jen pro ilustraci pár fotek. Nejsou mé. I když vypadají, jako kdyby jsem jim to fotil já.